Situace na trhu s nemovitostmi v Chorvatsku

Občané ČR mohou nakupovat nemovitosti v Chorvatsku (vyjma zemědělské a lesní půdy a půdy v chráněných krajinných oblastech) přímo do svého osobního vlastnictví nebo do vlastnictví české právnické osoby již od roku 2009. Chorvatsko je z hlediska trhu s nemovitostmi standartní evropská země. Od 1. července 2013 je Chorvatsko členem Evropské unie.   

Vlastnit rekreační nemovitost u moře na malebném pobřeží Jadranu bylo „in“  pro Čechy již počátkem minulého století. Od konce 2. světové války bylo chorvatské pobřeží vyhledávaným cílem turistů. Pokles zájmu o Chorvatsko byl v období války v letech 1992 – 1995.  Po jejím ukončení a po pevné integraci Chorvatska, jako samostatné země, do geopolitické  mapy Evropy,  začal zájem zahraničních investorů o nákup rezidenční nemovitosti na chorvatském pobřeží Jadranu nebo na místních ostrovech. Od roku 1998 mohou cizinci (Češi až od 2009) volně nakupovat reality. Toto uvolnění vzbudilo obrovský zájem o investice ze strany Západoevropanů, zejména Italů a Němců a ceny místních nemovitostí se začali o desítky procent ročně zvyšovat.

Chorvatská vláda ve snaze zachovat pobřeží Jadranu neponičené hromadnou výstavbou apartmánů a hotelů zavedla předpis o chráněném pobřežním území v šíři 1000 m od pobřežní linie, ve kterém platí zvláštní režim - je zde omezená nová výstavba a platí přísnější pravidla pro schvalování nových staveb. Tato omezení přispívají nejen k zachování typického rázu pobřeží, ale přispívají i k růstu atraktivity nemovitostí v prvních liniích- jejich nabídka je a i v budoucnu bude omezená. Díky tomuto zákonu bylo zbořeno i mnoho staveb postavených bez příslušných povolení.

K vyhledávaným typům nemovitostí patří nové apartmány, domy a velké rodinné vily, staré kamenné domy, popřípadě starší stavby z doby socialismu, určené k rekonstrukci.

Ceny chorvatských přímořských nemovitostí v nedávné době dosáhly cen nemovitostí ve Španělsku nebo v Řecku, a v současnosti je i mírně převyšují. Chorvatsko není zastavěno miliony prázdninových bytů tak, jak je tomu ve Španělsku a Chorvatsko neprodělalo řádnou realitní krizi a ani krizi finanční. Ceny nemovitostí jsou stále o něco nižší než ceny nemovitostí ve Francii a Itálii.

Při výběru vhodné reality by měla rozhodovat hlavně její lokalita, snadno dostupná letecky, autem i trajektem, bez zdlouhavých přejezdů, v turisticky atraktivní oblasti s kompletně vybudovanou infrastrukturou. Cena je kromě lokality nejvíce ovlivněna vzdáleností od moře, vily v první řadě stojí i dvoj- i více násobek toho, co stojí stejně velký dům půl kilometru od pláže. Některé části Makarská riviery a Dubrovník s nejbližším okolím jsou nejdražší na celém pobřeží,  následovány jsou Opatií a Lovranem na Istrii, Primostenem v Severní Dalmácii a Trogirem ve Střední Dalmácii.

Někteří investoři kupují pozemky a nechávají si postavit domy na klíč. Nejedná se jen o drahé vily, zájemci o výstavbu se rekrutují z celého spektra investorů. Nalezení vhodného pozemku, jeho koupě, zajištění projektu, získání stavebního povolení a realizace stavby zabere minimálně dva roky.

V Chorvatsku existuje i trh s nemovitostmi, které po jejich koupi lze pronajmout, někteří developeři nabízí garantovaný výnos z pronájmu.