V současnosti je majitelem chorvatské nemovitosti kolem 70.000 cizinců, většinou nakupovali na pobřeží Jadranu. Vzhledem k dřívější složitosti koupě a daňovým důvodům zahraniční majitelé nakupovali nemovitosti do února 2009 prostřednictvím vlastnictví chorvatské společnosti.

Po změně chorvatské legislativy, ke které došlo před pěti lety, mají občané EU stejná práva jako obyvatelé Chorvatska při nabývání chorvatských realit a kupují je do osobního vlastnictví. Cílem změny zákona bylo přitáhnout více kupujících a investorů do Chorvatska.

Non-EU cizinci mohou nakupovat nemovitosti na základě smlouvy o reciprocitě, která byla uzavřena mezi domovskou zemí cizince a Chorvatskem

Nemovitosti se aktivněji obchodují zejména na pobřeží Jadranu. Na severní poloostrov Istrie byl trh s nemovitostmi poháněn hlavně Němci.

Přibližně 55% nákupů nemovitostí z řad cizinců mají „na svědomí“ Němci. Rakušané jsou na druhém místě s 16%, následují Britové (6%), Maďaři (4%) a Nizozemci (3%).

Chorvatsko má 20 krajů (žup), pět nejvíce oblíbených u zahraničních kupců jsou na pobřeží Jaderského moře: Istrie (33% nemovitostí se zahraniční majetkovou účastí), Primorsko-Gorska župa (26%), Splitko-Dalmátská (12%), Zadarská (8%), a Dubrovnicko-Neretvanská (6%). Pouze 3% zahraničních investorů si vybralo hlavní město Záhřeb.

Toto rozložení se samozřejmě v budoucnu změní, poptávka po Istrii je v současnosti nízká, investoři dávají přednost lokalitám na jih od Zadaru. Je to díky lepšící se infrastruktuře, službám a hlavně kvůli letnímu subtropickému počasí, které na Istrii chybí.